V roce 1900, populární hudební vydavatel E.T. Paull vytvořil hudební knihu, která měla na titulní stránce obrázek oznamující „Dawn of Century“ (obr. 1). Jak vidíte z ilustrace, ve středu obrázku je postava podobná bohyni, anděl pokroku, nesoucí vlajku nového století. Jemně je posazena na kolo s křídly a symbolizuje čas. Její let ji bere do budoucnosti. Plovoucí kolem, za ní jsou známky pokroku: železnice, kamera, stroje, tiskový lis a továrna.
Toto oslavování strojů a technologií je ještě výraznější na obrázku, který se objevil na stránkách obchodního časopisu před sto lety (obr. 2). Ukazuje dva kouzelníky. Jeden nahoře je Aladdin z Orientu, který se svou magickou lampou postavil krásný palác. Jeden na dně je moderní mechanik, který se svými moderními nástroji propojuje novou magii: staví mosty, lodě, věže a výškové budovy. Aladdin je zobrazen jako reprezentující východ a minulost, mechanik znamená Západ a modernost.
Tyto obrázky nám nabízejí triumfální popis moderního světa. V rámci tohoto účtu je moderní svět spojen s rychlými technologickými změnami a inovacími, stroji a továrnou, železnicí a parníky. Historie industrializace se tak stává jednoduše příběhem vývoje a moderní věk se jeví jako úžasný doba technologického pokroku.
Tyto obrázky a asociace se nyní staly součástí populární představivosti. Nevidíte rychlou industrializaci jako čas pokroku a modernosti? Nemyslíte si, že šíření železnic a továren a výstavba výškových budov a mostů je známkou rozvoje společnosti?
Jak se tyto obrázky vyvinuly? A jak se s těmito myšlenkami vztahujeme? Je industrializace vždy založena na rychlém technologickém rozvoji? Můžeme dnes i nadále oslavovat kontinuální mechanizaci veškeré práce? Co znamenala industrializace pro životy lidí? Abychom odpověděli na takové otázky, musíme se obrátit na historii industrializace.
V této kapitole se podíváme na tuto historii tím, že se nejprve zaměříme na Británii, první průmyslový národ a poté na Indii, kde byl vzorec průmyslové změny podmíněn koloniální vládou.
Language: Czech